Jízda po francouzských silnicích je trochu odlišná od způsobu jízdy u nás. Řekla bych, že francouzští řidiči jsou trochu horkokrevní. Než jsem
si zvykla na jejich styl a neustálé troubení, chvilku mi to trvalo. O nadávkách, které u toho padly, se raději zmiňovat nebudu. Nicméně jsem potažmo dopravní situace řešila taky "po francouzsku" a
docela jsme zapadli.
Francouzi se vyžívají v kruhových objezdech, až
se nám z toho množství leckdy zamotala hlava. Kruhové objezdy bývají zpravidla
dvouproudové i tříproudové. Čekat před kruhovým objezdem víc jak deset vteřin,
je nad jejich síly. Dají vám to vědět hlasitým troubením. Zažili jsem dokonce i
couvání zpět do kruhového objezdu. To, když jedna francouzská paní zjistila, že za výjezdem je mýtná
brána na dálnici a tak si to začala couvat zpět na kruhový objezd.
Nepochopitelné.
Barvy směrových dopravních značek jsou trochu
odlišné od těch našich. Zatímco v Česku jsou směrové tabule na dálnice na
zeleném podkladu, směrové tabule na ostatní silnice jsou na modrém podkladu, ve
Francii tomu je zcela naopak.
Trochu odlišná a zpočátku ne zrovna jednoduchá, je pro mnohé, také orientace na křižovatkách. Podobně jako například v Itálii,
je i ve Francii běžné, že jsou jednotlivé směry označeny až ve výjezdu z
křižovatky. Což už může být trochu pozdní zjištění.
Podobné je to i s jízdními pruhy. U nás jsou
značené daleko před křižovatkou, takže se stačíte včas zařadit. Ve Francii ne.
Na křižovatce zjistíte, že rázem jedete v odbočovacím pruhu a přitom jste chtěli
jet rovně. Velmi zábavné.
Dálnice
Naprostá většina francouzských dálnic je
placená. Placení je uskutečňováno pomocí mýtného. Tyto placené dálnice jsou
před nájezdy na ně značeny nápisem peage.
Na většině úseků placení funguje tak, že si na počátku placeného úseku
vyzvednete u turniketu lístek, k zaplacení dochází při sjezdu z dálnice nebo na
konci placeného úseku v hotovosti či platební kartou. Při vjezdu do místa
výběru mýtného je třeba sledovat piktogramy, které svítí nad jednotlivými
vjezdy do turniketů. Pokud zde svítí červený křížek, je tento turniket uzavřen,
musíme si vybrat jiný. Pokud zde svítí oranžové písmeno t, je tento turniket
určen pro tzv. Telepas, tedy pro ty, kteří platí mýtné automaticky
elektronickým způsobem. Pokud nad vjezdem do turniketu svítí zelená šipka, je
to jízdní pruh určen pro většinu z nás. Zde probíhá platba hotově nebo platební
kartou.
Velmi časté jsou automatické turnikety pro
placení mýtného, kde není žádná budka s obsluhou, ale do určené štěrbiny se
zasune lístek a do dalších štěrbin se vhazují mince, vkládají bankovky nebo
platební karta. I když při placení mýtného jsme s českými platebními kartami
neuspěli. Neakceptovalo to ani VISA nebo VISA ELEKTRON. Tudíž je lepší mýt
sebou hotovost.
Ceny mýtného jsou dost vysoké, většinou kolem 10
Euro za 100 kilometrů. Dálnice, které vedou městy bývají zpravidla bez
poplatku.
Dálnice jsou označeny
písmenem A (Autoroute) a číslem silnice, hlavní silnice jsou značeny písmenem N
(Nationale) a silnice, které jsou obdobou našich okresních silnic jsou označeny
písmenem D (Departáment).
Směry vedoucí k dálnicím jsou ve Francii často
značeny pouze směrovou tabulí s šipkou a číslem dálnice. Až teprve před
nájezdem na dálnici jsou uvedeny konkrétní směry této dálnice.
Zajímavostí rovněž je, že nám dobře známé SOS
oranžové budky jsou ve Francii umístěny nejen podél dálnic, ale také podél
hlavních silnic.
Benzín
Síť benzínových čerpadel podél dálnic je poměrně
hustá. Navíc mají dobře značené, za kolik kilometrů je další benzinka. Toalety na benzinkách
jsou zdarma a ve velmi luxusním provedení. Nezřídka kdy narazíte na "
Kromě benzinek je podél dálnic velmi mnoho
odpočívadel s WC a posezením. Zhruba každých 10 kilometrů. Jsou dobře
udržované,vždycky jsme narazili na někoho kdo tam uklízel. To se v Česku stát
nemůže, odpočívadla téměř žádná nebo uzavřená.
Nutno však upozornit na jednu málo zmiňovanou
skutečnost. Většina benzínových stanic s výjimkou těch při dálnicích bývá
uzavřena nejen v noci, ale také o nedělích a svátcích. Pro tuto příležitost zde
fungují benzínové stanice označené symbolem 24/24 h. Ty mají stojany, které
jsou vybaveny platebními terminály, které po vložení platební karty a zadání
správného kódu PIN vydají benzín.
Pokud se rozhodnete nejet po dálnici, obrňte se
trpělivostí. Ostatní silnice sice nabízejí krásné vyhlídkové jízdy, ale stejnou
vzdálenost, kterou ujedete po dálnici za hodinu, po vedlejší silnici pojedete
hodiny tři.
Fuuuha, tak tam by som si teda šoférovať netrúfla. Na to asi treba skutočného experta, sledovať pruhy, značenie, mýtne, kruháče a všetko to ostatné... Vyzerá to skutočne ako úloha pre génia.. :D Veľmi zaujímavé ako sa môžu od nás vo všetkom tak líšiť :-)
Já jsem taky vůbec nevěděla do čeho jdu. Měla jsem nastudované nějaké průvodce a to bylo tak vše. A to bylo asi nejlepší, kdybych věděla do čeho jdu a bála se, tak se tam snad nikdy nepodívám. Mohla bych jet s cestovkou,ale popravdě by mě to asi nebavilo. Teď jsem za všechny ty zkušenosti vděčná.